U VÁS DOMA I U NÁS...

365 DNŮ V ROCE...

SLUŽBY OD "A" DO "Z"...

Pamatuju, pamatuješ, pamatujeme…

Pamatuju, pamatuješ, pamatujeme…

„Představte si, že mne pan Hrubeš poznal, a to jsme se nevím, jak dlouho neviděli,“ neskrývala svou radost paní Píšková. A poznal ji pouze po hlase - pan Hrubeš totiž nevidí. S paní Píškovou se v Domě pokojného staří v Novém Hrozenkově - Čubově potkávali, když sem před dvěma lety vozila svého nemocného manžela na odlehčovací pobyt.

Dnes do Domečku zavítala opět, a to i se svou dcerou. Přišly, aby se zúčastnily setkání,  zaměstnanců hrozenkovské charity s klienty Domečku, jejich rodinnými příslušníky, a to jak těmi současnými, tak bývalými. „Nevím, jak bychom to tenkrát bez charity vůbec zvládli,“ vzpomíná paní Píšková. „Moc nám pomohli a jsme rádi, že můžeme zůstat i nadále v kontaktu.“

JOV_8298 (1)

Hostů se poslední červnový pátek odpoledne sešlo na třicet. Počasí přálo, stoly se na zahradě Domečku doslova prohýbaly pod dobrotami a sestřičky ostražitě dbaly na to, aby skleničky ani talíře přítomných nezůstávaly dlouho prázdné.  Povídalo se, vzpomínalo, poslouchaly se country písně i lidovky v podání kapely OK Country

„Jsem si jistá, že podobná setkání, mají svůj velký smysl. Rádi vzpomínáme na ty, kteří s námi tady v Domečku prožili část života. A věřte, že když odešli, i nám chyběli,“ přiznává ředitelka hrozenkovské charity Danuše Martinková. S ní si „notuje“ vedoucí domu Marie Surá: „Víte, když si projdete fotografie, různé momentky, našich klientů, kteří mezi námi už nejsou, hned se vám vybaví, kdo jaký byl, jejich průpovídky, co mívali rádi. I oni nás různě ovlivnili,“ vypočítává M. Surá a přiznává, že nezřídka ukápne i nějaká ta slzička.  „Setkáváme se proto, abychom si na ně společně zavzpomínali, oprášili pozapomenuté historky, prostě prožili příjemné odpoledne. Škoda, že někteří z přibuzných tentokrát nemohli přijít,“ posteskne si.  

Tak třeba příště…

(ren)

Snímky Josef Vrážel

Podpořte nás
 

Sledujte nás na Facebooku