Vážení charitní přátelé, drazí cestující
a účastníci našich výletů,
jsou rozhodnutí, která se nedělají lehce. Jedno takové jsem po dlouhém zvažování musela za naši organizaci přijmout i já. S definitivní platností ukončujeme dubnem činnost našeho autobusu. Rozloučit se s něčím, co má velký smysl a je zcela výjimečné právě díky možnosti přepravit 16 vozíčkářů, bylo náročné. A to pro všechny. Po ty, kteří tuto myšlenku zrealizovali, a především pro ty, kteří se na jeho provozu po dobu jedenácti let podíleli. Ufinancovat celý projekt kvůli všem nákladům není již dále možné. Naše hlavní služby vyžadují v posledních letech výrazné dofinancování a my zcela odpovědně musíme upřednostnit to, pro co jsme byli zřízeni – pomáhat všem potřebným a zajistit jim dostupné sociální a zdravotní služby.
Ráda bych tak poděkovala nejprve naší emeritní paní ředitelce Danuši Martinkové. Zasadila se o zhmotnění myšlenky aktivního prožívání i přes handicap, věk nebo jiné omezení. I v situaci, kdyz různých důvodů nemůžeme vést běžný život, můžeme občas zažít den jinak, podívat se tam, kam to už mnoho let nebylo možné. Náš autobus byl například jedinou možností pro děti se zdravotním omezením, které se díky nám mohly vypravit na tábor. Tým parahokejistů mohl vyrazit na šampionát. Klienti domovů pro seniory mohli několikrát do roka vyrazit na výlet. Několikrát měsíčně jsme ale mohli nabídnout zajímavé a poutavé zájezdy všem, kteří nechtějí být jen doma. Potřebují jen minimální dopomoc, potřebují především společenství a aktivizaci. To vše by nešlo bez našich báječných řidičů, kterým patří poděkování. Milý Mirku Suchane, Jožko Mužíku, Jardo Rozkovče, děkuji za mnoho bezpečných kilometrů na různá místa. Čas, který nebyl věnovaný jenom volantu, ale vždy to byl nadstandard přístupu k našim cestujícím. Nechyběl humor, dobrá nálada, nadhled při různých obtížích a bolístkách našeho autobusu. Děkuji, že jste, i přes skromné podmínky, byli součástí našeho příběhu na 6 kolech. Každá loď má kapitána, a poděkování patří také všem, kteří tuto část dopravy řídili. Nejdelší čas, nápady, místa a podobu vtiskla provozu naše Janka Němečková. Vždy uměla přijít ještě s lepší myšlenkou co ještě vidět, stihnout, zažít. Patří jí za to velké díky, pořád nás motivoval zájem a spokojenost účastníků. O to hůře se nám smiřuje s realitou a nutností přijmout i taková rozhodnutí.
V rámci dopravy budeme zkoušet ponechat si dopravu s naším Ducatem, které může realizovat převoz pro vozíčkáře, k lékaři. Je důležité tuto službu zatím garantovat. Stále jsme v oblasti, kdy je všude daleko. Čekat hodiny na sanitku v případě potíží také není jednoduché. Chceme takto lidem dále pomáhat. Zvládneme i krátké výlety. Nechceme se vzdát myšlenky občas někam vyrazit, takže ty nej výlety zorganizujeme, jen to už nebude „náš autobus“. Budeme se tak těšit na všechny naše cestující, po těch letech vlastně už přátele. Děkujeme jim za možnost se tolik let společně potkávat.
S díky a trochu smutně Lenka Vráželová