O Charitě Nový Hrozenkov

V roce 1992 začala Charita Nový Hrozenkov, tehdy prostřednictvím tří zdravotních sester, poskytovat první úkony. Bylo to především na základě poptávky starých lidí na samotách, kterým se nechtělo do „domova“, jak tehdy bývalo zvykem. Charita začala pomalu mapovat, nejprve společně s lékaři seniory, aby mohla být poskytnuta zdravotní péče. Pak už sama nabízela a vyhledávala ty, kteří potřebovali nákup, úklid, dovoz oběda, později i hygienu a tak charitní pečovatelská služba našla svých prvních 30 klientů. Nejprve v obci Nový Hrozenkov, postupně se přidalo všech sedm, kde Charita NH působí. V prvních letech se Charita profilovala z pobočky České  katolické  charity na samostatnou církevní neziskovou organizaci s vlastním IČ v rámci ACHO. Mohlo dojít k dalšímu rozvoji.

Dalším mezníkem byl rok 1998. Tehdy byl organizací za přispění OÚ zakoupen starý dům. Po zvážení bylo rozhodnuto, že se organizace dál zaměří na péči o seniory a to především v domácím prostředí. Bude se snažit ji rozšiřovat o další navazující služby a dům, který zakoupila, bude zrekonstruován a určen seniorům, kteří již vzhledem k svému věku a nesoběstačnosti nejsou schopni žít sami.

V roce 2002 vznikla služba osobní asistence, o rok později byl otevřen Dům pokojného stáří a zároveň Denní stacionář, v roce 2006 jsme pak převzali krajskou pečovatelskou službu a počet seniorů v terénu se zvýšil ze 150 na 250. V roce 2001 se nám právě o tom, jak chceme co nejdéle umožnit starým lidem pobyt v jejich domácím prostředí, podařilo natočit dokument „Jak neztratit domov ani ve stáří“. Natočila jej režisérka Ljuba Václavová pod ČT.

V roce 2008 se nám podařilo otevřít druhý malý domov s rozšířeným denním stacionářem a odlehčovací službou, taktéž pro seniory. Tento projekt podpořil Adventní koncert České televize v roce 2006, v chrámu sv. Víta.

Mimo tyto služby zajišťujeme pro seniory řadu doprovodných akcí, jako je např. „setkávání z terénu“, „ zájezdy na poutní místa“, Nedílnou součástí je i půjčování kompenzačních a rehabilitačních pomůcek a to pro všechny, kteří to potřebují.  Z toho důvodu jsme si zřídili na půjčovnu živnostenský list. Pro informace si mohou přijít do poradny sv. Rity pro pečující a pozůstalé.

V nedávné době si svou oblibu našlo také „setkávání pro pečující“. Již delší dobu se na nás obraceli někteří o radu, a tak jsme se rozhodli udělat setkání a dát odpověď vždy na několik otázek. Také vzájemné sdílení mezi pečujícími je pro ně samotné velmi důležité. Mezi témata byla např. zařazena: manipulace s nesoběstačným člověkem, komunikace s člověkem trpícím Alzheimerovou chorobou, vyřizování dokumentů apod. Pro další informace si mohou přijít do poradny sv. Rity. 

Naše oblast pohraničního regionu Valašska je z pohledu poskytování pečovatelské služby a vůbec terénních služeb specifická. Nachází se na území 24 000 ha, s počtem 16 000 obyvatel. Počet seniorů je mezi 20-30 %.  Není zde žádné město, jen sedm vesnic, s mnoha údolími, např. obec Huslenky má 11 a pečovatelka zde denně najede 80 km. Velké Karlovice mají zase rozlohu jako stará Vídeň a domy na samotách jsou někdy od sebe vzdáleny desítky kilometrů. Denně dovážíme obědy 175 uživatelům pěti auty po dobu tří hodin. Nejde jen o položení  jídlonosičů  na plot, ale o krátké setkání s každým uživatelem, s otázkou, zda je v pořádku a něco nepotřebuje. Už kolikrát se nám stalo, že jsme zachránili někomu život, že jsme přivolali lékaře, nebo jen zajistili další potřebné služby. Pro některé lidi na samotách jsme totiž přes týden jediní, kteří se s nimi potkají a tak jim vlastně zprostředkováváme kontakt s okolím. Odměnou pak pro nás je jejich spokojenost, to, že ve většině případů mohou dožít tam, kde jsou zvyklí. V současné době máme 12 pečovatelek, tři roky jsem usilovala o navýšení o další tři, až na příští rok budeme mít na dvě další pečovatelky finance, jinak jsme je platili z darů, pro nás je totiž důležité, aby lidé, kteří se vrátí z nemocnice, měli následnou péči, jinak se tam vrátí velmi rychle zpět, nebo už vůbec…Služby poskytujeme od 6 do 21 hodin, k některý klientům zajíždíme i 5x denně (hygiena, nákup, oběd, hygiena). Sobota, neděle, štědrý den a svátky jsou jako každý jiný den. Přes švýcarsko-český projekt partnerství se nám podařilo získat 10 aut, nízkopodlažní autobus pro lidi upoutané na invalidní vozík, kompenzační pomůcky, speciální auto pro Mobilní hospic s celkovým vybavením a počítačové zázemí pro terénní služby. To vše, abychom služby mohli dál rozvíjet. Také se nám daří spolupráce s obcemi, jak finanční podpora, tak i např. jejich pomoc v zimních měsících. A to vše zajišťuje tým 80 zaměstnanců.