Velmi děkujeme za váš dotaz. Často se setkáváme s tím, jak těžké je pro pečující a blízké požádat o pomoc zvenčí, jakoby se očekávalo, že péči musí zvládnout jen sami.  A právě u Alzheimerovy choroby hraje často roli čas - čím dříve se začne s nemocným pracovat a je nasazena léčba, tím více se zvyšuje šance na pomalejší postup nemoci. Z praxe víme, že se jedná o nemoc, která nejbližším převrací život vzhůru nohama. Sami pečující říkají, že je to každodenní zápas s obavami, problémy a emocemi. Těžké je to pro pečující i proto, že ani nejbližší okolí neví, jak je péče ve skutečnosti náročná. Nevidí, jak málo toho blízký dokáže.

Naše Charita zajišťuje komplex služeb a lze tak říci, že je možné zvolit službu přesně podle stádia nemoci. V prvních fázích nemoci je vhodné využít služeb Denního stacionáře, který nabízí trénink paměti, mnohé aktivity, které do každého dne vnášejí řád, pravidelnost a pomáhají tak snížit úzkost. Volba aktivit vždy vychází z toho, co uživatelé dělali rádi a co znají. Tato forma služby také poskytuje rodinám možnost zůstat v práci a mít jistotu, že jejich blízký není sám.

Dále lze využít na krátké návštěvy a nejdůležitější činnosti služeb naší pečovatelské služby, která se postará o to, aby zůstal senior v domácím prostředí.  Na delší časový úsek pak nabízíme službu osobní asistence, která se taktéž snaší podpořit zachování dovedností a péče o sebe, včetně trénování paměti u klienta s Alzheimerovou chorobou.
V případě potřeby – jako je např. plánovaná hospitalizace, dovolená, úpravy domu, je možné zvolit odlehčovací službu v našem pobytovém zařízení, a to na čas, který potřebujete.  Tady bych podotkla, že čím lépe se pečující stará o své potřeby, tím déle se bude moci starat o svého blízkého. Proto často odlehčovací službu doporučujeme rodinám i tehdy, kdy si potřebují na malou chvíli odpočinout a načerpat síly.

Dle potřeby lze služby v terénu doplnit o zdravotní péči a v posledních stádiích onemocnění umožní naše domácí hospicová péče doprovodit vašeho blízkého až do úplného konce dní. V případě, že není možné setrvání v domácím prostředí, lze zvolit náš Dům pokojného stáří "rodinného" typu v Novém Hrozenkově. Na péči  se zde může rodina podílet dle svých potřeb.

Rádi vám pomůžeme najít službu, která bude pro vaši maminku nejvhodnější a společnými silami tuto vážnou nemoc mnohem lépe zvládneme.

Dobrý den, určitě Vaše maminka má nárok na dávky. Těch dávek je více, dnes začneme příspěvkem na péči, a v příštích Charitních listech budeme pokračovat.

Příspěvek na péči

Na příspěvek na péči má nárok osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládá péči o svou osobu a je závislá na pomoci jiné osoby.

Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění pomoci, která může být poskytována prostřednictvím sociálních služeb, nebo jiných forem pomoci (např. rodinnými příslušníky) při zvládání základních životních potřeb.
Příspěvek je poskytován na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění a Vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Nárok na příspěvek má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb.Tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče, nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1 téhož .

Při posuzování stupně závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost.

Výše příspěvku na péči

I.stupeň PNP   -      880,-Kč měsíčně
II.stupeň PNP  -   4 400,-Kč měsíčně
III.supeň PNP  - 12 800,-Kč měsíčně
IV.stupeň PNP-  19 200,-Kč měsíčně

O příspěvku rozhoduje krajská pobočka ÚP ČR a tyto stupně závislosti se hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které tato osoba není schopna bez cizí pomoci zvládat.

Řízení o příspěvku na péči

Řízení o přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem na příslušné pobočce Úřadu práce.Pro naši oblast je  to od Velkých Karlovic po Halenkov vč. na ÚP v Karolince a od Huslenek pak na ÚP ve Vsetíně .
Po podání žádosti provede Krajská pobočka Úřadu práce (sociální pracovník) pro účely rozhodování o příspěvku nejprve sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí. Následně krajská pobočka Úřadu práce zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti osoby. Při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb (praktickým lékařem) a z výsledku sociálního šetření.Na základě tohoto posudku pak krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává a v jakém stupni závislosti či nikoliv. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat. Odvolání se podává prostřednictvím úřadu, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání pak rozhoduje MPSV.

Výplata příspěvku na péči
Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží. Příspěvek na péči vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o příspěvku. Příspěvek se vyplácí převodem na platební účet určený příjemcem, nebo poštovním poukazem.
Pro větší srozumitelnost jsem vynechala paragrafy a další podrobnosti v zákonu uveden"Moje maminka si nemůže na poště sama vyzvedávat svůj důchod. Její zdravotní stav se zhoršil, na poštu si sama nedojde. Je prosím nějaká možnost, abych důchod mohla za ni vyzvednout."  

Máte možnost využít Ustanovení zvláštního příjemce důchodu.
Ustanovení zvláštního příjemce důchodu je činnost, kterou provádí kterýkoliv obecní úřad v rámci správního řízení. Je zahájena z moci úřední.
Podnět k zahájení správního řízení může podat oprávněná osoba (tedy Vaše maminka), rodinný příslušník (požádáte sama), nebo jiná osoba.Pokud osoba oznamující skutečnosti,které jsou podnětem pro ustanovení zvláštního příjemce důchodu přijde osobně na obecní úřad, lze podnět sepsat formou tzv. podání.
Ustanovení zvláštního příjemce důchodu probíhá dle zákonného ustanovení: § 118 zákona č. 582/1991 Sb., o sociálním zabezpečení Výplata dávky důchodového pojištění zvláštnímu příjemci.
Pokud obec zjistí, že existují důvody pro ustanovení zvláštního příjemce důchodu, zahájí správní řízení.
Obecní úřad ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem (což bude případ Vaší maminky) s ohledem na skutečnost, že oprávněná nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav důchod přijímat.
Zvláštní příjemce je povinen dávku použít pouze ve prospěch oprávněného.
Pokud by pak v budoucnu došlo k nějakým pochybnostem o využití důchodu, zvláštní příjemce je povinen na žádost oprávněného,nebo obecního úřadu, který jej ustanovil, podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplácena, a to do 1 měsíce.

Závěrem: obrátíte se na obecní úřad v místě bydliště maminky, a požádáte o zahájení řízení o zvláštním příjemci důchodu.

DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ  pomůže v době bezprostředně po propuštění ošetřovaného blízkého z nemocnice, například po vážném úrazu nebo nemoci.

Podmínky pro nárok:

• u ošetřovaného muselo dojít k náhlému zhoršení zdravotního stavu, který vyžadoval alespoň sedmidenní hospitalizaci v nemocnici a v den propuštění bude potvrzeno, že potřeba celodenní péče bude trvat nejméně dalších 30 dnů,
• ošetřovaný musí dát písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobě,
• pokud splní ostatní podmínky nároku na tuto dávku, bude dlouhodobé ošetřovné náležet nejen nejbližším příbuzným ošetřovaného (rodičům, prarodičům, dětem, sourozencům a jejich manželům nebo druhům), ale například i strýci nebo manželce synovce,
• u ošetřujícího bude vyžadována čekací doba; nemocenské pojištění muselo u zaměstnance trvat v posledních čtyřech měsících alespoň 90 dnů, OSVČ musela být nemocensky pojištěna v posledních třech měsících,
• ošetřující osoba nesmí po dobu ošetřování vykonávat žádnou výdělečnou činnost,
• v průběhu 90 dnů se mohou ošetřující libovolně střídat v ošetřování,
• dávka bude náležet ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu maximálně po dobu 90 kalendářních dnů ode dne propuštění z nemocnice; nenáleží však za dobu, kdy dlouhodobá péče není poskytována (např. z důvodu další hospitalizace),
• nárok na další dlouhodobé ošetřovné vznikne nejdříve po uplynutí 12 měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče,
• zaměstnavatel může odmítnout poskytnutí volna ze zaměstnání pouze pokud mu brání vážné provozní důvody,
• zaměstnavatel nemůže dát pečujícímu po dobu ošetřování výpověď a po skončení ošetřování musí zaměstnance zařadit na jeho původní práci a pracoviště.

Dobrý den, jsem velmi ráda za tuto otázku, obdobný problém řeší v současné době hodně lidí. Možností, které nabízí nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. je několik. Tak jako vždy, se budu snažit problém popsat srozumitelným jazykem, ale občas se nevyhnu přesným, byť  krkolomným citacím přesně dle zákona.

V občanském zákoníku je institut předběžné prohlášení dle § 38 OZ 89/2012 Sb. Je to v podstatě něco jako „závěť, ale pro život“. Můžete si přesně stanovit, že až jednou nebudete moci rozhodovat a jednat sám, co nastane, kdo bude moci za vás jednat a rozhodovat. Musí to být učiněno formou notářského zápisu - tzv. formou veřejné listiny, nebo listinou podepsanou dvěma svědky - tzv. soukromou listinou.

Protože předběžné prohlášení nabývá účinku až v okamžiku nezpůsobilosti člověka právně jednat, je v právní úpravě v § 41 stanovena možnost odvolání prohlášení. Zákon požaduje zachování formy právního jednání, tzn., odvolání musí být učiněno v té formě, v níž bylo samo prohlášení, tedy buď formou veřejné listiny, nebo soukromou listinou opatřenou datem a potvrzenou dvěma svědky.

Další možnosti, kterou se dnes budeme zabývat, je zastoupení na základě plné moci, kdy písemná plná moc musí obsahovat vymezení účastníků a vymezení zmocnění (lidově řečeno: kdo za mne může jednat a v jakých věcech). Je jistější, nechat si úředně ověřit podpis a to jak zmocněnce (člověk který uděluji plnou moc), tak i zmocnitele (člověk který přijímá, že bude jednat).

Pokud to zákon nevylučuje, může být zástupcem kdokoliv, tedy nejenom advokát.

Nebo je možno udělit tzv. generální plnou moc dle § 441 a násl. OZ pro jakákoliv jednání. Plná moc může být udělena jedné a více osobám, přičemž v plné moci je pak třeba vymezit, zdali v případě mnohosti subjektů tyto mohou jednat za zastoupeného pouze společně, nebo každý zvlášť. Pokud to zákon nevylučuje, může být zástupcem kdokoliv, tedy nejenom advokát. Zásadně ale platí, že zástupce musí mít minimálně stejná práva jako zastoupený. Rovněž jak u předcházející plné moci je potřeba ověřených podpisů.

Pro jednání zmocnitele / zmocněnce platí ještě jedna věc, která se často vykládá špatně. Zmocněnec jedná za zmocnitele, jeho jménem a na jeho účet. Platí však, že zmocněnec nemůže zastoupit zmocnitele při úkonech, které musí vykonat pouze osobně. To se týká třeba výslechu svědka, osoby podávající vysvětlení, nebo účastníka v řízení. Taková osoba danému orgánu sděluje to, co sama vnímala a interpretuje to. Takovou výpověď zásadně nelze nahradit výslechem zmocněnce.

Nápomoc při rozhodování

Tohoto institutu je možno využít v situaci, kdy je člověk plně svéprávný, ale jakýkoliv jeho zdravotní, či jiný problém, způsobí, že si není jistý, zda se při jednáních rozhodne správně. Laicky řečeno, chce mít vedle sebe druhéhočlověka, aby si byl při jednáních jistější.
Tato druhá osoba-podpůrce, bude vždy jednat s ním, nikoliv však za něj. Je to osoba, která má dotyčného podporovat, zejména účastí u právních jednání,
nebo i pomocí v běžných životních situacích.

• Pokud dojde k dohodě o nápomoci při rozhodování, je nutné, aby byla sepsána Smlouva o nápomoci, která musí být schválena soudem.
• Řízení o schválení smlouvy o nápomoci lze zahájit jen na návrh podporovaného nebo podpůrce.
• Pokud není soudem schválena, není platná.

Podpůrce se zavazuje podporovanému, že bude s jeho souhlasem přítomen při jeho právních jednáních, že mu zajistí potřebné údaje a sdělení a že mu bude nápomocen radami. Po schválení smlouvy soudem tento pak provede záznam do evidence obyvatel. Podpůrce nesmí ohrozit zájmy podporovaného nevhodným ovlivňováním, nesmí se na úkor podporovaného bezdůvodně obohatit. Podpůrce postupuje v souladu s rozhodnutím podporovaného, mávšak právo namítat neplatnost právního jednání podporovaného.

Zastupování členem domácnosti

Jedná se o institut, kdy duševní porucha, či jiné závažné omezení brání osobě samostatně jednat. Může jej zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň 3 roky. Tady je to obráceně než při nápomoci při rozhodování a návrh podává ta osoba, která bude zastupovat.

• Zástupce dá zastoupenému na vědomí, že jej bude zastupovat
  a srozumitelně mu vysvětlí povahu a následky zastoupení
• Zastoupení vzniká pouze na základě schválení soudem
•  Návrh - jednoduše řečeno - může vypadat takto: Já, Eva X, budu zastupovat Jana Y, který díky svému špatnému zdravotnímu stavu není schopen za sebe jednat.
•  Je nutno v návrhu napsat přesný rozsah zastoupení. Například: - přebírat důchod - podepisovat smlouvy na péči - podepisovat souhlas s hospitalizací - přebírat dopisy atd.
• K tomuto návrhu je potřeba doložit lékařskou zprávu

• Soud před vydáním rozhodnutí vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor zastoupeného.Zástupce musí dbát o ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv.

Co se týká nakládání s finančními prostředky, muže nakládat pouze s částkou nepřesahující měsíčně částku životního minima. Zástupce dbá o ochranu práv zastoupeného a naplňování jeho práv. Zástupce není oprávněn udělit za zastoupeného souhlas k zásahu do duševní, nebo tělesné integrity člověka s trvalými následky.

Ustanovení opatrovníka bez omezení svéprávnosti (§465 OZ)

Tento institut je vhodný v situacích, kdy není obava, že aktivním právním jednáním vznikne člověku újma, ale újma by mohla vzniknout v důsledku toho, že by sám určité úkony neučinil (např. žádost o sociální dávky, podpis smlouvy o službách aj.)

• Ustanovení opatrovníka bez omezení svéprávnosti vzniká pouze na základě schválení soudu
• K soudu je potřeba doručit písemný návrh na ustanovení opatrovníka s podrobnou zprávou praktického lékaře o tom, jaký je zdravotní stav posuzované osoby
• Dále, pokud je to možné, se do návrhu doporučuje vepsat osoba, která bude posuzovaného zastupovat v řízení o opatrovnictví, spolu se souhlasem této osoby s výkonem funkce.

Pokud nebude v návrhu určena osoba pro výkon opatrovnictví pro řízení, určí ji soud.

• Před vydáním rozhodnutí soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor osoby, jíž má být opatrovník určen.

• Soud po shromáždění všech podkladů rozhodne.

• Po právní moci usnesení je opatrovníkovi vydána tzv. Listina opatrovníka, se kterou pak může za opatrovance jednat.

Omezení svéprávnosti s ustanovením opatrovníka (§465 OZ)

Tento institut je vhodný a nutný v situacích, kdy je obava, že aktivním jednáním vznikne člověku újma (např. žije sám a opakovaně uzavírá různé smlouvy, aniž ví, co je jejich předmětem, a nejsou pro něj potřebné)

V návrhu na ustanovení opatrovníka v případě omezení svéprávnosti, musí být přesně vyjmenováno, v jakých oblastech je člověk omezen.

Zde je jednou z podmínek pro rozhodnutí i znalecký posudek z oboru psychiatrie.

Opatrovníkem je jmenován ve většině případů rodinný příslušník, nebo osoba jinak blízká. Pokud nikdo takový není, jmenuje se Veřejný opatrovník (§471 OZ). Veřejným opatrovníkem je příslušná obec, kde má opatrovanec trvalé bydliště, anebo právnická osoba, zřízená touto obcí k plnění úkolů tohoto druhu.

Povinnosti opatrovníka (§466 OZ)

• Udržovat s opatrovancem pravidelný kontakt
• Projevovat o opatrovance skutečný zájem
• Dbát na naplňování opatrovancových práv
• Vysvětlovat mu povahu a následky rozhodnutí
• Dbát, aby opatrovancův život nebyl v rozporu s jeho schopnostmi.

Desatero práv a povinností opatrovníka

• Opatrovník musí být ochoten tuto funkci vykonávat.
• Musí zajistit péči o osobu opatrovance, zajistit zdravotní péči, zajistit všechny jeho potřeby.
• Správa majetku musí být vedena přesně a přehledně.
• Nikdy nesmí být majetek opatrovance převáděn bezplatně.
• Nikdy nesmí být majetek opatrovance spravován s nepřiměřeným rizikem.
• Nad opatrovníkem provádí dozor soud a je nutná spolupráce.
• Spolupráce s lékaři.
• Odpovědnost občanskoprávní za způsobenou škodu podle obecných předpisů.
• Odpovědnost trestněprávní podle obecných předpisů (např. porušení povinností při správě cizího majetku).
• Právo na odměnu v případě náročné správy majetku.

Zánik opatrovnictví

na základě rozhodnutí soudu

• Odvoláním z funkce
• Zproštěním, podá-li takový návrh sám opatrovník
• Soud jmenuje nového opatrovníka ze zákona
• Úmrtím opatrovanceÚmrtím opatrovníka
• Pravomocným navrácením svéprávnosti

Doufám, že se mi podařilo alespoň trochu osvětlit tuto velmi složitou problematiku, a že jste dostal odpovědi na svoje otázky.

V dřívejším dotazu můžete najít informace o příspěvku na péči.  V tomto dotazu se zaměřím na další možnost, kterou je požádat o průkaz osoby se zdravotním postižením.

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší jednoho roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace.

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru. Průkaz osoby se zdravotním postižením je veřejnou listinou.

Řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem (žádosti jsou k dispozici na kontaktních pracovištích krajských poboček Úřadu práce nebo u sociální pracovnice Charity Nový Hrozenkov. Žádost se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce, v místě trvalého pobytu žadatele o příspěvek.

Na základě lékařského posudku pak krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o tom, zda se průkaz přiznává či nikoliv.

Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na:

vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,

přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na:

vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky

přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních

bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem)

slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na:

vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky

přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních

bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem)

slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy

bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě

bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.

Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce. Tyto benefity jsou nenárokové.

Pomoc v hmotné nouzi zajišťuje základní potřeby pro osobu nebo rodinu. Snaží se zabránit tomu, aby byla sociálně vyloučená kvůli nedostatku financí. Existují tři typy dávek v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí, mimořádná okamžitá pomoc a doplatek na bydlení.

1. Příspěvek na živobytí- základní dávka pomoci, částka se posuzuje individuálně, živobytí se v řadě případů bere existenční minimum (2200 Kč na osobu)

Příspěvek na živobytí 2021

Příspěvek na živobytí je základní dávka v hmotné nouzi, vyplácí ji Úřad práce. Máte na ni nárok, pokud vám po zaplacení bydlení nezbývá částka na živobytí - příspěvek pak tuto částku dorovná. Úředníci ale při žádosti posuzují, zda vaše náklady na bydlení jsou přiměřené, to znamená do maximálně 30 % příjmů vaší domácnosti (v Praze 35 %).

Co rozhoduje o nároku na příspěvek na živobytí

• jaké jsou příjmy domácnosti - počítá se čistý příjem za poslední tři měsíce (v případě náhlého snížení příjmu je možnost počítat i aktuální měsíc)
• jaké je životní minimum domácnosti- jiné mají bezdětní partneři, jiné rodina se třemi dětmi v různém věku

Životní minimum a existenční minimum 2021

Životní minimum je minimální hranice příjmů, při které je možné zajistit výživu a základní osobní potřeby. Její výše se používá k vypočtení alimentů, exekuce, při posuzování nároku na dávky v hmotné nouzi, u přídavku na dítě, porodného a dávek pěstounské péče.

Existenční minimum je hranice příjmů, za kterou je člověk schopen přežít - tedy zajistit si jídlo a základní osobní potřeby. Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují náklady na bydlení.

Životní minimum 2021

Příklady životního minima

Existenční minimum 2021

Existenční minimum je momentálně 2 490 Kč na osobu.
Pokud člověk žádá o dávky v hmotné nouzi, ale nesnaží se zvýšit své příjmy (například odmítá zaměstnání), pak mohou úředníci použít při vyměřování nikoliv hranice životního minima, ale výrazně nižší existenční minimum. Nárok na existenční minimum má také osoba, která dluží na alimentech více než za 3 měsíce nebo byl v posledních 6 měsících propuštěn ze zaměstnání kvůli hrubému porušení kázně.

Existenční minimum pro vypočtení se nikdy nevztahuje na nezaopatřené dítě, u důchodce, osob starších 68 let nebo se III. stupněm invalidity.

Jak se započítávají příjmy při posuzování nároku na příspěvek na živobytí?

• 100 %- rodičovský příspěvek, přídavky na děti, alimenty, příjem z pronájmu
• 80 % - nemocenská, mateřská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti, důchod, náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti
• 70 % - příjmy ze zaměstnání a podnikání
• 0 % - doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, již pobíraný příspěvek na živobytí a některé jednorázové dávky

Do příjmu domácnosti se započítávají příjmy všech, kdo mají v místě trvalé bydliště (tzn. nemusí v bytě doopravdy bydlet).

Kde a kdy žádat o příspěvek na živobytí

O příspěvek na bydlení žádáte na Úřadě práce, který patří k místu vašeho trvalého bydliště. Žádá se o něj zpětně, za každé čtvrtletí. Částka vám tedy nechodí na účet automaticky poté, co poprvé zažádáte, je potřeba v případě potřeby zažádat znovu.

K vyřízení potřebujete

• občanský průkaz, případně rodné listy dětí
• vyplnit formulář Žádost o příspěvek na živobytí
• doklady příjmů a výdajů za 3 kalendářní měsíce (žádost podaná v dubnu tedy obsahuje doklady za leden, únor a březen).

Živobytí, respektive jeho částka, se odvíjí od existenčního a životního minima. Úředníci posuzují, zda máte nárok na příspěvek, podle příjmů osoby/domácnosti a řídí se tabulkami. Zohledňují také snahu a možnosti osoby. Částka živobytí se zvyšuje, pokud její zdravotní stav vyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování (a stav potvrdil i lékař). Nárok na příspěvek na bydlení vám mohou odmítnout s tím, že vaše výdaje na bydlení nejsou přiměřené (například jeden dospělí v nájmu 3+1).

Příklady, kolik Kč je příspěvek na živobytí

Příklad 1

Rodina žije mimo Prahu, mají dítě do 6 let a druhé do 15 let. Čistý příjem 15 tisíc, podle kalkulačky mají nárok na 2 500 Kč.

Příklad 2

Samoživitelka z Prahy má dítě do 6 let. Čistý příjem tvoří alimenty 2 000 Kč, rodičovský příspěvek 3 800 Kč a přídavek na dítě 500 Kč. Jako příspěvek na bydlení dostane 784 Kč.

Pobíráte příspěvek na živobytí, jste těhotná nebo kojíte? Máte nárok i na 1 100 Kč jako příspěvek na stravování.

2.Mimořádná okamžitá pomoc - jednorázová dávka v hmotné nouzi, vyplácí se při mimořádných výdajích (živelná pohroma, lyžařský výcvik dítěte, nákup nebo oprava lednice, opuštění dětského domova…)

Kdo nemá nárok na pomoc v hmotné nouzi

Osoba, která

• neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním- tzn. nepracuje, nepodniká, není vedena na Úřadě práce či nemá žádný příjem;
• je vedena na Úřadě práce, kde bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se cíleného programu k nalezení práce;
• nemá nárok na nemocenskou;
• si pracovní neschopnost způsobila úmyslně;
• podniká jako OSVČ a nepřihlásila sek nemocenskému pojištění;
• dostala sankciza to, že neplní povinnosti zákonného zástupce dítěte (například dítě nedochází do školy);
• je ve vazbě, ve vězení nebo se na ni vztahuje ochranné opatření.

3.Doplatek na bydlení Doplatek na bydlení je dávka v hmotné nouzi, na kterou máte nárok při příjmu menším než 1,3násobek životního minima. Vypočítává se podle počtu osob v bytě, výše záloh a nájmu a příjmu osob v bytě. Na doplatek máte nárok, pokud dostáváte i příspěvek na živobytí a příspěvek na bydlení, které stále nestačí na pokrytí nákladů na bydlení.

Doplatek na bydlení dostanete, pouze když máte nárok i na příspěvek na živobytí (tedy další dávku v hmotné nouzi). 

 Do příjmů se započítává mzda ze zaměstnání nebo z podnikání, honoráře, brigády dětí, stipendia, alimenty nebo výživné, přeplatky za energie a vodu, sociální dávky jako důchod, podpora v nezaměstnanosti, nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, přídavky na děti atd.

Do výdajů se započítává nájem, částka za energie (elektřina a plyn), částka za vodu, náklady na vytápění a odvoz odpadů. Naopak se nezapočítává hypotéka, výdaje za internet nebo kabelovou televizi, televizní a rozhlasový poplatek, účty za pevnou linku a mobil.

Co potřebujete k žádosti o doplatek na bydlení?

• občanský průkaz členů domácnosti, případně rodné listy dětí
• vyplněnou žádost o doplatek na bydlení
• vyplněné potvrzení o výši čtvrtletního příjmu+ kopie všech dokladů o zaplacených nákladech na bydlení (složenky, účtenky, SIPO atd.)

Kolik Kč dostanete a kde žádat o doplatek na bydlení?

O tuto dávku v hmotné nouzi lze zažádat, i když obýváte nájemní byt, azylový dům, domov pro seniory, chráněné bydlení nebo chatu neurčenou k trvalému bydlení. K uznání dávky tedy nepotřebujete trvalé bydliště v místě přiznávání dávky, ale stačí ho mít kdekoliv na území České republiky.

„Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí,“ píše Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu.

O pomoc v hmotné nouzi zažádejte na Úřadě práce, které náleží místě, kde bydlíte. K žádosti potřebujete přehled výdajů a příjmů za předchozí 3 kalendářní měsíce - tím získáte nárok na vyplacení na jeden měsíc. Aby tedy vyplácení stále běželo, je potřeba předkládat přehled příjmů a výdajů každý měsíc.

Příspěvek na bydlení je sociální dávka pro domácnosti s nižšími příjmy. Úřad práce vám ji přizná, pokud 30 % příjmů vaší domácnosti nestačí na pokrytí nákladů za bydlení (v Praze je 35 % příjmů).

Na jednu domácnost nemohou čerpat dávku dva její členové - vyplácí se kompletně pro jednu domácnost. Čerpání ale není nijak časově omezené. O příspěvek na bydlení můžete žádat mnoho let, pokud stále splňujete podmínky.

Co počítat jako příjmy a výdaje domácnosti?

Do příjmů se započítává mzda ze zaměstnání nebo z podnikání, dále i brigády dětí, alimenty nebo výživné, přeplatky za energie a vodu, sociální dávky jako důchod, podpora v nezaměstnanosti, nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, přídavky na děti atd.

Do výdajů se započítává nájem, částka za energie (elektřina a plyn), částka za vodu, náklady na vytápění a odvoz odpadů. Naopak se nezapočítává hypotéka, výdaje za internet nebo kabelovou televizi, televizní a rozhlasový poplatek, účty za pevnou linku a mobil.

Kdy a kde žádat o příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení se vyplácí zpětně, a to maximálně za tři měsíce. K uznání dávky předkládáte vždy doklady příjmů a výdajů za předcházející čtvrtletí - když například žádáte o dávku v květnu, pak předkládáte doklady za leden, únor, březen.

Žádost o příspěvek na bydlení podáváte na Úřadě práce, v místě vašeho trvalého bydliště.

Jak na žádost o příspěvek na bydlení?

Potřebujete

• občanský průkaz
• rodný list dětí do 15 let, případně kopii jejich občanského průkazu (pokud s vámi žijí děti)
• vyplněnou žádost o příspěvek na bydlení
• vyplněné potvrzení o výši čtvrtletního příjmu- to znamená doložení příjmů za poslední 3 měsíce
• kopie všech dokladů o zaplacených nákladech na bydlení – složenky, faktury, účtenky, SIPO apod.
• nájemní smlouva (pokud žijete v pronájmu) nebo doklad o vlastnictví nemovitosti (pokud bydlíte ve vlastním domě nebo bytě)

Rozdíl přídavek na bydlení a doplatek na bydlení

Doplatek na bydlení je dávka v hmotné nouzi. Máte na ni nárok v případě, že váš příjem nepřesahuje 1,3násobek životního minima a zároveň je vám už vyplácen příspěvek na živobytí a příspěvek na bydlení. Pokud ani tyto dvě dávky nestačí na pokrytí nákladů na bydlení, můžete žádat právě ještě o doplatek na bydlení.

Příklady, kolik Kč tvoří příspěvek na bydlení

Příklad 1

Tříčlenná rodina (2 dospělí a dítě do 6 let) bydlí ve nájemním v městě s 15 tisíci obyvateli, životní minimum vychází na 7 710 Kč. Měsíční příjem domácnosti je 12 tisíc, náklady na bydlení tvoří 8 600 tisíc - podle kalkulačky mají nárok na příspěvek na bydlení 5 000 Kč.

Příklad 2

Čtyřčlenná rodina (2 dospělí, dítě do 6 let a dítě do 15 let) bydlí v nájemní bytě v Praze, životní minimum vychází na 11 990 Kč. Měsíční příjem domácnosti je 25 tisíc, náklady na bydlení tvoří 15 600 tisíc - podle kalkulačky mají nárok na příspěvek na bydlení 6 850 Kč.

Příklad 3

Maminka samoživitelka s jedním dítětem do 6 let bydlí na vesnici ve vlastním domě, životní minimum vychází na 4 880 Kč. Měsíční příjem domácnosti je 8 tisíc, přičemž náklady na bydlení tvoří 4 600 tisíc - podle kalkulačky má rodina nárok na příspěvek na bydlení 4 029 Kč.

Kdo nemá nárok na pomoc v hmotné nouzi

Osoba, která:

• neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním- tzn. nepracuje, nepodniká, není vedena na Úřadě práce či nemá žádný příjem;
• je vedena na Úřadě práce, kde bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se cíleného programu k nalezení práce;
• nemá nárok na nemocenskou;
• si pracovní neschopnost způsobila úmyslně;
• podniká jako OSVČ a nepřihlásila sek nemocenskému pojištění;
• dostala sankciza to, že neplní povinnosti zákonného zástupce dítěte (například dítě nedochází do školy);
• je ve vazbě, ve vězení nebo se na ni vztahuje ochranné opatření.