1. srpna 2025 Co se děje u nás?

Setkání seniorů ve Velkých Karlovicích

Setkání seniorů, tradiční a oblíbená akce, kterou velmi rádi pořádáme jsme tentokrát situovali do Velkých Karlovic.

Setkání bylo plné milých úsměvů, valašských písniček a radosti. Za pracovníky Pečovatelské služby cítíme velikou vděčnost, že jsme mohli být ve společnosti tak úžasných lidí. Duchovní rozměr naší služby podtrhla mše svatá. Děkujeme Karlovjánku za možnost si společně od srdce zazpívat. Těšíme se na podzimní setkání.

Chceme se s vámi podělit o malebné valašské rýmovačky, které jsme slyšeli na vlastní uši při tomto setkání.

Složila:
paní Bambuchová
Interpretuje:
Anna Chudějová

V celučkém půstě
o jiném nemluví, prám o šmigrůstě.

Dva chlapci stařečka k zpovědí vzáli,
jestli též za mlada děvčiska drali.

Stařečka prám průd vzpomínek popad,
jak byl kdysi u súsedůch dopad.

Dcery tam měli tři,
grýčné jak laně.
Spávaly na peci,
já sem šél na ně.

Metlicu pod vestů, laterňu v ruce,
vkročil jsem do izby, ale ty prudce.

Z pece hopnuly schovat sa chcély,
já jsem ich naháňal, tý vám jačély!

Jednu jsem přeca chyt, u kraja lavy,
sukně jí vyhalil až na vrch hlavy.

A včil jsem metlicu z pod vesty vytáh,
aj, já dal Verůnku po holých kytách.

Maruša s Rozínů nasebja mrkly,
potvory ze zadku na mňa sa vrhly.

Na zem mňů špelily, na břůch mě klekly,
než jsem sa nadál, z gatích mňa svlékly.

Spodňáků neměl jsem, pánbíčku drahý,
ostál jsem v košeli a dolů nahý.

A včíl ty potvory řechtať sa dály,
a mojů metliců vlastní ňa draly.

Ha ha ha ha ha, chlápci sa smíchem až dávjá,
stařeček im na to ale vážno pravjá:

"Mě smíť sa nechcélo, když dóm jsem skákal,
a dóma škrrrk na pec a tam jsem plakál."

A jeden raz sem v jídle našel muchu.
a hneď do mňa vjelo sto zlých duchů.

Na robu řvál jsem, proč pozor nedá,
ona však chudérka bledá v kútečku stála.

Slzá za slzů jí tékla,
tož šak si vář sám eném řékla.

Druhý deň oběd sám jsem si vařil,
ale sa mě vám pravím nepodařil.

Koláčky tvrdé byly jak průtí,
máčka též neměla žádnéj chuti.

A polévku? Tů sém neprůboval ani,
dyď mě z tého bylo na zvracání.

Čert do pekla a ryba do vody,
řek jsem si a hajda do hospody.

Pojím si dnes tak jak páni jeďá,
ať si na mňa třeba všeci hleďá.

Ale strela. Porca byla slabá,
a na spodku našél jsem půl švába.

Gořálků sem zapíjal ty zlosti,
hlad jsem měl, že skřůpal bych aj kosti.

Příďací dóm, stará, tá už spala,
v trůbě hrnéc, budiž Bohu chvála.

Od večeře mysim jí to zbylo, povídám.
A už to ve mně bylo.

Ráno stará stane, zblůká v trůbě,
a jak by smíšek přejel jí po hubě,

Hrnéc prázdný, hlaďůc na mňa ptá sa:
"Zašvrku tu měla sem pro prasa,
kdés jú dal?"

V tý razy sem zbled,
na mů dušu stará, já ju zed.