8. února 2023
Co se děje u nás?
Sociální rehabilitace Lávka mohla už ve druhé polovině loňského roku, díky velkorysé podpoře Nadace ČEZ, své služby rozšířit a poskytnout je více klientům. Její následné zařazení do sítě sociálních služeb Zlínského kraje na začátku letošního roku umožnilo službu personálně posílit. V kolektivu jsme přivítali novou sociální pracovnici Radku Valouchovou, která se stala vedoucí této služby. S jejím příchodem přišly nové nápady, postřehy a vize do budoucnosti. Jak se start do roku 2023 povedl, si přečtěte přímo z jejího pera.
Příchodem nové vedoucí služby bylo možné prodloužit ambulantní i terénní formu, tolik potřebné služby sociální rehabilitace Lávka. Klienti to přivítali s velkým nadšením. Shodně uvedli, že po dobu omezené činnosti služby jim Lávka velice chyběla a ztráceli kontakt se sociálním prostředím, trpěli samotou a pocitem oddělenosti. Proto se s vervou vlastní začali účastnit všech společných setkání a aktivit, které jsme pro ně připravily, a na které se moc těší. Jednoho lednového dne nešla v naší ambulanci elektřina. Proto jsme se s klienty Lávky vydali na prohlídku expozic do zámku Vsetín. Nálada byla dobrá a všichni se náramně těšili na nové zážitky. Nejdříve jsme zamířili k výstavě o přírodě a lese. Byla zde možnost osvěžit si, či rozvinout své vědomosti. Poznávali jsme dřevo a listy jednotlivých stromů, plody, hmyz i ptáky. Klienty velmi zaujal vycpaný medvěd – Míša z Brodské. I když to bylo vlastně ještě mládě, pohled zblízka do očí budil respekt. Také pohled na prase divoké a jiná zvířat pro nás byl zážitkem. Zajímavým exponátem byla kruhová výseč velmi staré jedle − začala růst v roce, kdy Kolumbus objevil Ameriku. Je fascinující takto nahlédnout do dávných časů. Prohlédli jsme si i výstavu o historii regionu, kde pány zaujaly historické zbraně, zbroj i mince. Zajímavé bylo povídání o jednotlivých majitelích zámku i výstava bankovek či ohýbaného nábytku. Výlet jsme zakončili společným obědem, sdílením dojmů a pocitů z prožitého. Klienti si tuto prohlídku náležitě užili, získali nové vjemy, informace a načerpali nový elán do dalších dnů. Mimo to se leden a únor nesl v duchu společenského setkávání. Již jsme stihli hrát Bingo, karty, Člověče, nezlob se, ale také rozlousknout pár hlavolamů či procvičit jemnou motoriku. Také jsme se velice pečlivě připravovali na Masopust, který by se bez masek neobešel. Následně jsme se ho aktivně zúčastnili v Denním stacionáři Slunečnice.
Aby toho nebylo málo, dali jsme se do četby krásných příběhů. Vybrali jsme knížku Nejkrásnější pověsti – Příběhy z Beskyd a Valašska, kterou napsaly Taťána Polášková a Naděžda Lázničková. Nechystáme se zahálet ani v měsících následujících. Chystáme turnaj v kuželkách, tvoření z hlíny, ale také pečení. V neposlední řadě nás čeká spousta stimulačních a motivačních her, při kterých procvičíme naše komunikační schopnosti i vědomosti. Budeme provádět nácvik důležitých dovedností pro život a trošičku potrénujeme i paměť. Pro většinu klientů je naše služba jedinou příležitostí k takovýmto zážitkům a velmi rádi se účastní společných aktivit. Díky ochotné a láskyplné podpoře ze strany pracovníků Sociální rehabilitace se klienti cítí plnohodnotnými členy společnosti. Nabývají na sebevědomí, že své každodenní malé výzvy zvládnou. Cítí se bezpečněji, jelikož ví, že jsme tu pro ně, připraveni pomoci, poradit a podpořit je na jejich cestě životem.
